Únor 2008

Jaro na Vysočině

29. února 2008 v 6:26
Ještě je únor, ještě je kalendářní zima, ale skutečnost je letos opět jiná. Květinářské obchody jsou zaplněné jarními květinami, v upravených zahrádkách kvetou sněženky a krokusy. Ale jaké je to v přírodě? S dcerou jsme se rozhodly, že to prozkoumáme. Jedeme podél Svratky, tráva se začíná zelenat a půda krásně voní. Už vidíme sluncem zalitý hrad Pernštejn a jsme v Nedvědici. A to už obě víme, co nastane.

Primula, primulka, prvosenka, petrklíč...

28. února 2008 v 20:19
Máte také rádi primulky? Pak jste tady správně. Označení primulka pochází od latinského slova primus, což znamená první. To se vztahuje na mimořádnou oblibu těchto poslíčků jara, ale primulku -Prvosenku bezlodyžnou Primula vulgaris - najdeme v květinářství jako jednu z prvních rostlin nového roku. Patří do čeledi prvosenkovitých. Jsou to byliny, zřídka polokeře. Velká čeleď obsahuje mnoho volně rostoucích rostlin, ale i značný počet pokojových rostlin. Původně se pěstovaly pouze květy žluté, červené nebo modré, ale dnes jsou módní květy barvy růžové, terakotové, někdy jednobarevné, jindy vícebarevné. V poslední době se objevují romanticky nařasené poloplné i plné květy nejhezčích barev.

Hra na schovávanou

25. února 2008 v 5:18

Obdivujeme krásné květy rostlin, líbí se nám barva a velikost květů, ale některé rostliny nás šálí. To co obdivujeme jsou vlastně jenom barevné listeny, ale květy jsou drobné, nenápadné a málo výrazné. Takové kvítky má bugénvílea. Čeleď áronovitých má ale květenství, které je sestaveno do žluté nebo oranžové palice a listen tvoří toulec. Patří sem i rod Anthurium,

Kytky pro kočku, aneb, to je pro Tebe, kočenko...

24. února 2008 v 7:00
Kytky pro kočku, aneb, to je pro Tebe, kočenko....
Představa, že dlouhodobé soužití domácích zvířat s člověkěm ulehčuje fotografování, je daleko vzdálena od skutečnosti. Oni se nás, všechna ta naše zvířata opravdu nebojí a dělají si co chtějí. Naopak, čím bližší nám jsou, tím dokonaleji nějakým záhadným způsobem vystihnou, co se od nich očekává. Ale tím víc si také dají záležet, aby provedli pravý opak toho, co právě potřebujeme.

Tak tady je ta čemeřice, mladý pane!

23. února 2008 v 9:09
Všechny květy, které se objeví venku v zimě, jsou pro nás velmi atraktivní, vyhledáváme je, protože jsou po dlouhých měsících bez květeny opravdovou vzpruhou. K předjarní květeně, kromě cibulovin a nemnoha dřevin, patří i trvalka čemeřice.

Živoucí zkameněliny - fosilie

22. února 2008 v 11:00
Živoucí zkameněliny je druh, případně rod, který zůstal z původně početné skupiny, když všechny jeho příbuzné druhy vymřely. Má vždy řadu prehistorických rysů, žije v omezeném prostoru a často byl považován již za skupinu vymřelou. V našich podmínkách patří k živoucím fosiliím blahočet, jinan dvoulaločný a cykasy.

Ty kytky jsou umělé!

17. února 2008 v 6:22
Ty kytky jsou umělé!
Byl jednou jeden pan misionář Jiří Kamel z Brna, který se dostal na Filipíny a tam se zasloužil o průzkum fauny a především flóry. Z tamnějších rostlin se mu zalíbily dřeviny s nádhernými květy a začal je studovat. Později je, právě po něm, švédský botanik Carl Linné nazval Kamélie.

Prosklená lodžie

16. února 2008 v 9:06
Prosklená lodžie.
Dlouho jsem nevěděla co s kytkama v zimě. A taky se mi v zimě stýskalo po rozkvetlých rostlinách. V paneláku zimní zahradu nezbuduješ, ať děláš, co děláš. A co zkusit zasklít balkon? Stalo se, a tím to vše začalo, splnil se mi můj celoživotní sen. Nyní mám už třetí rok optimální podmínky pro celoroční pěstování rostlin, především květin.

Ach, ta voní...

14. února 2008 v 11:10 | Primula
Každý ví, že máme pět smyslů. Není zvláštní, že dovedeme popsat, že je něco červené a ještě navíc pojmenujeme odstíny, dokážeme říct, že ten červený květ růže je hebký a stonek tvrdý, slyšíme melodii a kdo umí, dokáže ji zazpívat, něco chutná sladce, něco je hořké. Ale jak je to s čichem? Říkáme, že něco voni hřebíčkově, rozmarýnově, konvalinkově, fialkově, kořeněně, anýzově. Ale jak voní třeba petrklíče?

Přichází jaro

13. února 2008 v 17:23 | primula
Mám ráda rostliny. A to jakékoliv, ale ty jarní obzvlášť. Nedočkavě čekám na první, nesměle vykukující sněženky a talovíny, fascinují mne v lednu rozkvetlé keře jasmínů nahokvětých, kterým nevadí ani minusové teploty. Mám chuť pomoci rozhrnout zmrzlou půdu čemeřicím, hledám první jaterníky a plicníky. Pátrám, jestli už kvetou bledule, ty stovky bílozelených hlaviček na stráních nad Nedvědicí.