Horské a podhorské louky

23. června 2008 v 20:00
Horské a podhorské louky jsou něco neopakovatelného. Mají svou krásu, vůni a barvu, kterou během plynoucích měsíců stále mění a těžko říci, kdy jsou nejkrásnější. Je to květen? Červen? Pro malou holčičku, kterou vedl v Krkonoších za ruku tatínek, asi červenec... Horské svahy, meze a pláně jsou porostlé náročnými i nenáročnými druhy rostlin, které zde žijí v tvrdých životních podmínkách intenzivního slunečního záření a krátkého léta. Je to zvláštní svět horské květeny.

Celoroční nízká teplota, proměnlivá vzdušná vlhkost, teplotní výkyvy a množství sněhu jsou podmínky, kterým se rostliny musely přizpůsobit. Jedním z nápadných projevů přizpůsobení je jejich nízký, zhuštěný, někdy až poléhavý vzrůst, menší, hustší listy, které jsou často opatřeny chlupy - ochrana před vypařováním i ultrafialovým zářením. Kořeny jsou dobře zásobeny výživnými látkami. Zářivě zbarvené květy obsahují více barviva antokyanu, jehož tvoba je podmíněna nižší teplotou. Převažuje opylování hmyzem, ten je lákán nejen barvou květů, tvarem i velikostí, případně jejich nahloučením, ale i silnou vůní. Rostliny si navzájem konkurují, ale také se doplňují díky početnému množství mikroorganizmů. V jednom gramu půdy žije několik desítek miliard bakterií, hub. Ve větší míře tu žijí roztoči, žížaly, chvostoskoci, drobní hlodavci. Ti všichni se podílejí na provzdušňování půdy, kypření a hnojení. Na horských loukách kvete mnoho rostlin z čeledi vikvovitých (štírovníky, vikve, kozince), na jejichž kořenech jsou vytvořeny drobné hlízky plné bakterií, které jsou schopné vázat vzdušný dusík a přeměňovat ho na sloučeniny, které rostliny dokáží zužitkovat. Zelené rostliny tyto schopnosti nemají. Horské rostliny jsou většinou v zimě chráněny vysokou vrstvou sněhu, která chrání i mikroorganizmy a nedovolí jim vymrznout. Většina horských rostlin je při šíření svých semen a plodů závislá na větru, který je roznáší do širokého okolí. V horách existují i druhy, které rostou jen v tom daném místě a nikde jinde na světě se nevyskytují. Říkáme jim endemity a takovým endemitem je například zvonek český a jeřáb sudetský v Krkonoších.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama