HUSÍ ROZJÍMÁNÍ

13. listopadu 2009 v 19:28
Achille Gregor: Muž v zástěře:
" Z jihu k nám přilétá husa popelavá, na severu žije husa polní, z Dálného východu známe husu čínskou, ze Severní Ameriky husu sněžnou, ale nejmilejší je husa z Libuše.





Husa je prostě zbožňovaný pták, ve Starém Egyptě to vzali doslova a zasvětili husu samotné bohyni Isidě, čímž se staří Egypťané dojista připravili o mnoho rozkoší. Ale i v poživačném starém Římě se husa nesměla zabíjet, jako symbol bohyně Junony a domácího štěstí. Také my, praobyvatelé Čech, pokládáme za domácí štěstí, máme-li husu na pekáči...
Teprve po dobytí Galie přišli Římané k rozumu a snažili se napravit, co promeškali: vykrmovali husy fíky a olivami s olejem, až prý podle pověsti jedna bachratá oběť jednoho rána takto zasípala: "My játra máme husu!..."
..."Českou husu, stejně jako pražskou šunku a plzeňské pivo, zná celý vzdělaný svět. Její zlatá barva, chřupavá kůžička, přírodní šťáva s kmínovou příchutí a hlavně její nejhodnotnější část, játra - to je velký pokušitel a odpůrce redukční diety."

Sešli jsme se s přáteli nad touto pochoutkou, uctili jsme svatého Martina a trochu jsme mu vyhubovali, že nepřijel na bílém koni. Ráno před hostinou jsme snídali strouhanou mrkvičku, jak navrhla jedna kamarádka, abychom vytrávili. Koupila jsem si dopředu jedno balení Cholagolu (doufám, že bude stačit) a čaj pro lepší zažívání.
A takto vypadala ta dnešní vydařená akce:




Na začátek jsme si dali Becherovku, aby se nám (to husí sádlo a játra) lépe trávilo:




(Ten andělíček je od přítelkyně pro štěstí, keramika je kunštátská).


Polévka byla jedna báseň:




K husičce jsme si mohli vybrat knedlíky nebo placky (lokše):



Pili jsme Svatomartinské víno a bylo nám dobře.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Papaja Papaja | Web | 14. listopadu 2009 v 7:57 | Reagovat

Ovšem to je krása! O husičce a lokších jsme přemýšleli ještě předevčírem. Dnes z toho bude ta kachnička a víno k tomu :-D Je fajn mít přátele, kteří takovou dobrotu ocení. Společně popovídat nad dobrým jídlem je jedno z největších potěšení:-)
P.

2 primula primula | Web | 14. listopadu 2009 v 8:13 | Reagovat

Papaja - Děkuji za pochvalu, však chutě jsem si udělala nad Tvým článkem o kachním sádle. A máš pravdu, že setkání s přáteli u dobrého jídla je vždy potěšení na druhou.

3 abunka abunka | 14. listopadu 2009 v 9:45 | Reagovat

ano, taťka říkal, že nebude celý týden jíst, protože ho čeká husička. Jíst takhle krásně propečenou a ještě s příjemnými přáteli se poštěstí málokomu.

4 Blanka Blanka | Web | 14. listopadu 2009 v 17:02 | Reagovat

Primulko,tak to teda vypadá dost dobře...Líbí se mi ty přípravy,které popisuješ.Balení Cholagolu pro lepší zažívání,Becherovka na trávení.Tak doufám,že to všechno dobře dopadlo

5 primula primula | Web | 14. listopadu 2009 v 17:15 | Reagovat

Abunka - však jsme si to také užívali a vychutnali. Nejen kytkama živ je člověk.

6 primula primula | Web | 14. listopadu 2009 v 17:20 | Reagovat

Blanka - Blani dopadlo to výborně, žlučník vydržel, becherovka byla skvostná a žádné léky ani lektvary nebyly potřeba. A příští Martin je za rok.

7 Iva Iva | Web | 14. listopadu 2009 v 17:30 | Reagovat

Primulko, tak to je dobrota. Hlavně, že to dobře dopadlo, že nebyly potřeba žádné léky a že jste si pochutnali.

8 hadimrška hadimrška | Web | 14. listopadu 2009 v 22:07 | Reagovat

Jejda, sem jsem neměla chodit, teď hlady a chutí na husičku asi nebudu spát. Nádhera! Doufám, že žlučníček nezlobí!

9 Ivanka Ivanka | 15. listopadu 2009 v 18:07 | Reagovat

Přesně tak jsem si to při tvém vyprávění představovala a tak si hned udělám aspoň kuře ala husa.  Aby mi netekly "žgryndy".

10 primula primula | Web | 16. listopadu 2009 v 11:02 | Reagovat

Ivanka - Tož takové dobré kuřátko také není k zahození. Záleží na tom pro koho ho pečeš a s kým ho jíš, viď?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama